pondělí 19. ledna 2015

Skleněné ozdoby Rautis, a. s.

Předchozí články silvestrovského speciálu:
Silvestr na poslední chvíli – jak se to stalo, že jsem silvestra plánovala až 29. 12. 2014 
Vlakem do Krkonoš cesta 
Předsilvestrovský večer: Bang! a Párty karty – popis dvou společenských her
Silvestr a jediná kamenná rozhledna v Krkonoších – jak jsem strávila poslední den roku 2014
Nový rok 2015 – jaký byl můj přechod ze starého roku do nového
Vrchlabí – o Domu U sedmi lomenic, citronovém pepři a Krakonošově bylinné
Starý kravín ve Františkově – o Dřevosochání, Borku Nechanickém a spousta fotek z muzea
Muzeum krkonošských řemesel v Poniklé – o muzeu, fotky kočárků
Ozdůbky ve výloze (foto: PS)

Před odjezdem domů ještě nakoukneme do podnikové prodejny společnosti Rautis, a. s. Bohužel poslední prohlídku jsme těsně zmeškali. Prohlížím si, jaké mají krásné ozdůbky a neodolám a jako suvenýr si koupím dvoje náušničky a rybičku, kterou bych v příštím roce ráda pověsila na stromeček. Nejkrásnější je ale páv (nebo labuť), kterou mají na kase. Skoro stejnou jsem si přivezla z Kostelce nad Orlicí, akorát je od konkurenčního podniku ze Dvora Králové – Vánoční ozdoby, DUV družstvo.

Podnik Rautis, a. s., v Poniklé je posledním místem, kde se vyrábějí skleněné perličky. V Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech právě mají výstavu této krásy. Přijít můžete každý den od 9 do 16 hodin až do 1. února.
Moje zakoupená rybička a "náušničky"

Rodinný podnik Rautis, a. s., vyrábí tradiční vánoční ozdoby ze skleněných perlí. V roce 1902 si v Poniklé firmu založil Oto Horn. Později mu byl podnik znárodněn. Rautis, a. s., navázal na více než stoletou tradici, majitelům se podařilo zachovat většinu původních pracovních postupů, zachránit staré formy a předlohy. V současnosti mají přibližně tisíc různých forem pro foukání perlí a přes dvacet tisíc vzorů.

Výroba a zpracování skleněných perliček probíhala tradičně v domácnostech – tzv. faktor objížděl jednotlivé rodiny, zadával jim práci a poskytoval technologii včetně materiálu. Do výroby ozdob se musela zapojit celá rodina včetně dětí. Výrobě ozdob ze skleněných perlí je ukázkou zlidovělého umění. Je to unikát v rámci celého světa. I dnes se zadává práce domů, protože je to méně náročné na prostory podniku. 

„Skleněné perličky se původně foukaly pro výrobu bižuterie. Skleněná trubička se nahřála nad kahanem, ústy se do ní fouknul vzduch a tím vznikla perlička. Stejným způsobem se pokračovalo dál a dál, zručný foukač tak mohl „z ruky“ nafoukat 200 až 300 tuctů perlí denně.“ (stránky Rautisu) Později se foukalo do forem – zpočátku se dalo vyfouknout maximálně 8 perliček naráz, ale jak se zlepšovaly hořáky, bylo možno formy prodlužovat až na 36 perliček. Díky formám jsou perličky stejně velké, což usnadňuje jejich další zpracování.

Řada perlí, tzv. klauč, se musí nastříbřit (dříve roztok olova a zinku, později dusičnan stříbrný), obarvit, příp. namalovat a rozřezat na jednotlivé perle. Perličky se navlékají na šňůrky nebo drátky a tak se dá vytvořit téměř všechno: perličková letadla, lokomotivy, kanóny, kola, motorky, kočárky, vzducholodě, balóny, vánoční motivy (hvězdičky, andělíčci, špice), zvířata a figurky (pavoučci, raci, motýli, vážky, želvy)…

Zevnitř se perličky stříbří pravým stříbrem. Pokud mají být barevné, máčí se do barvy – dřív se foukalo z barevného skla. Případně se pak obarvují ručně. Následně se mohou navlékat.
Majitel na videu v seriálu Folklorika vypráví, že se lidé často diví: Proč to stříbříte, když to pak barvíte? Ta barva je průhledná, takže se to třpytí, když je pod tím to stříbro. Následně vysvětluje dva pojmy: Rauta = perle, která vypadá jako kulatá, ale má na sobě určité plošky. Klauče (z němčiny) = trubička, na které jsou nafoukané jednotlivé perličky, které se dále zpracovávají. Nářečně je množné číslo klaučata.

Malé perličky se řežou ručním nožíkem, velké se mohou řezat na strojku. Při tom řezání se pozná, jak dobře jsou perličky nafoukané. Když jsou špatně nafoukané, pak se při řezání polámou. Na řezání je potřeba několikrát překalený nůž, obyčejným na papír nebo koberce to nepřeříznete.

Kromě vánočních ozdob na stromeček jsou poptávány perličky na vyšívání krojů, tvorbu náhrdelníků nebo svatebních korun.

Do Rautisu můžete přijít na exkurzi: probíhají každý den vždy v 9, 11, 13 a 15 hodin, o víkendech každou hodinu od 9 do 15 hodin. Vstupné je 40 Kč a pro děti 20 Kč. Prohlídka trvá přibližně tři čtvrtě hodiny.


Když odcházíme z prodejny, už je pomalu čas na večeři, a tak vyrazíme na Rezek, kde si dáme teplé škvarky (to jsem ještě nikde neviděla) a výborné borůvkové knedlíky, prý sbírají borůvky v okolních lesích. Zdá se, že nabídku nám předkládala sama majitelka, protože byla velice milá a ochotná, zbytek personálu se tvářil jako když mu uletěly včely.
Nápis nad vchodem do restaurace

Zaujmě mě nápis nad vchodem do restaurace, tak si ho prostě musím vyfotit.

Když jsme pak jeli domů, byl kraj zahalen v bílé tmě, tak se říká extrémně silnému sněžní, kvůli kterému není vidět na krok. Povídali jsme si o tom, jak se má správně řídit auto v takových podmínkách... tzn. jet pomalu, brzdit motorem (= třeba i z kopce jet na dvojku), nebrzdit brzdama.

Zdroje:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1102732990-folklorika/214562260800012 – Můžete se podívat na video o Rautisu a výrobě skleněných perlí.
http://www.cesky-raj.info/dr-cs/16591-perlicky-z-ponikle-vylet-za-vystavou-do-muzea-a-pojizerske-galerie-v-semilech.html
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Vystava-Perlicky-z-Ponikle.aspx
http://www.mestohejnice.cz/dr-cs/16591-perlicky-z-ponikle-vylet-za-vystavou-do-muzea-a-pojizerske-galerie-v-semilech.html

Žádné komentáře: