úterý 19. srpna 2014

Pohorky

„Na hory – jedině pohory!“ To je tak trochu mamky heslo. Poslušně si je vždycky beru, protože skutečně pěkně drží kotník a moc nekloužou ani na vlhkých kamenech. Jenže moje HI-TEC jsou děsně těžký. Pravda, taky téměř nepromokají, protože jsou kompletně kožené, ale dost mi odírají nohu nad patou, i když do nich nosím tlusté froté ponožky. Takže když můžu, s chutí je odložím a vrátím se zpět ke svým botaskám. Na Prestige jsem už dlouho zvyklá a připadají mi pohodlné.

Před sedmi lety jsem do deníku doslova napsala: „První setkání s pohorkami není z mé strany příliš radostné. Jsou těžký a tvrdý.“ Z jejich strany hádám taky žádná radost nebyla. A letos to mám velice podobně. Beru si je jen dvakrát za týden – dle odhadu na těžší túry. Jednou na Zadnú hoľu a podruhé na Chopok. Kdybyste si měli kupovat boty dnes – snadno na webu najdete různá doporučení, jak nejlépe vybrat. Podívat se můžete například na stránky Hanibala nebo cestovní kanceláře Mundo.

A teď už k letošnímu turističení: Druhý den jsme autobusem vyrazily do sedla Čertovice (1238 m n. m.). Boty vnímám podobně negativně jako před lety – však mám taky pořád ty samé – „zdají se mi těžké a zatěžují kolena.“ Na silnici mě zaujme trojúhelníková značka s vykřičníkem a dodatkovou tabulkou „rampa“. Marně si lámu hlavu, jak může být na silnici rampa. Představuji si ji jako takovou tu skákací pro lyže. Později se dovtípíme, že se tím zřejmě rozuměla závora, která je kousek za zatáčkou přes cestu. Naše dnešní túra by měla trvat šest hodin. Nejprve jdeme do sedla Lenivá a pak do Bacúšského. Potom k útulně Ramža, která nás zaujme svou velikostí – určitě by se tam vešlo takových deset lidí – a navíc tam jsou kamínka. Tohle by chtělo na Šumavě! Poobědváme a pokračujeme na Havraniu poľanu (1400 m n. m.) a do sedla Homôlka. Z vrcholu Zadná hoľa pak strmě klesáme po zelené do Polomky.

2 komentáře:

Happy řekl(a)...

Na můj první výšlap do Tater jsem si tehdy koupil těžké kožené pohory. Nevěděl jsem do čeho jdu a nabyl jsem přesvědšení, že když přeci jedu do nejbližších "velehor" tak se bez nich neobejdu. Byly nové nerozšláplé a možná i o půl čísla menší než noha. Samo že po prvních dvou tůrách jsem zjisti mám úplně rozbyté nohy a zbytek jsem dochodil v sandálech. Taky se to dalo, nemluvě o tom, že lanovky tu chrlí do poměrně velkých výšek spousty "taky turistů", kteří v parném létě leckam vylezou i v žabkách. No boty jsem hned prodal v bazaru a koupil přiměřene velké nekožené pohorky které netlačí ani s tenkou funkční ponožkou a na nohách je ani necítím. Zkušenosti občas něco stojí. Rozhodně ti ale doporučuji když máš ráda turistiku koupit nové funkční boty. Oni totiž hodně vydrží a čekat, až se staré rozpadnou tě může ještě zbytečně dlouho bolet.

Angelika řekl(a)...

Díky za radu... přemýšlím o nových... tyhle nechat na drsnější túry a "jen tak na ven" nosit něco příjemnějšího s pevným kotníkem, mimo jiné je budu potřebovat i na motorku, takže se chci ve specializovaných obchodech optat na to nejvhodnější, co se dá sehnat pro túry i motorku zároveň. Tím zabiju dvě mouchy jednou ranou a budu moct v "motorkářských" botách podnikat i výlety, což leckdy není úplně to pravé.