A co jsem se o sobě dozvěděla? Nejdřív se zdráhal... asi měl plnou hlavu těch negativních... že prý deset je moc a tak. Hned jsem se kasala, že mu jich o něm řeknu klidně třicet.
Tak teda nakonec jo... nejdřív to bylo opatrnější:
- pěkná,
- obětavá,
- důvěřivá – naivní – lze opít rohlíkem,
- hravá,
- chytrá (na tom si prý zakládám),
- společenská,
- citlivá,
smála jsem se, že to je samé pozitivní...
- prokrastinující,
- nedochvilná,
- začínající – hodně věcí rozdělaných nebo nedokončených,
- hromadu věcí máš – střádající křeček...
Nakonec jich vzniklo lehce přes dvacet. Mně to dalo chvilku práce a dost přemýšlení, ale nakonec jsem jich vymyslela pětatřicet. I když jsem byla upřímná a říkala i méně hezké věci, myslím, že byl spokojen a možná i dost překvapen, jaké o něm mám hezké mínění.
Nejvíc se mi na tomhle cvičení líbilo – krom toho, že jsem se nedozvěděla nic nepříjemně negativního, co bych o sobě nevěděla – že jsem vystoupila ze své komfortní zóny. Chtělo to docela dost odvahy. No, ale jelikož jsem člověk, co chce všechno nebo nic, vybrala jsem ze svých přátel jednoho z nejupřímnějších, kteří se nebudou bát říct i ty negativní věci. Zároveň někoho, kdo mě dost dobře zná, aby věděl, o čem mluví.
A co se týče blížícího svátku, bylo mi řečeno: „Máš ode mě hnusnou topinku, jedno pivo a deset odpovědí.“
A co se týče blížícího svátku, bylo mi řečeno: „Máš ode mě hnusnou topinku, jedno pivo a deset odpovědí.“
Žádné komentáře:
Okomentovat