neděle 29. března 2015

Symboly Velikonoc

Beránek: V židovské tradici Izrael představuje Boží stádo, které vede Hospodin. Židé pojídají beránka jako připomínku vysvobození z Egypta. V křesťanství je jedním ze symbolů Ježíše Krista, obrazně je totiž beránkem obětovaným pro spásu světa. Obvykle se dělá z piškotového těsta nalitého do příslušné formy a zdobí se mašlí.

Kočičky symbolizují palmové ratolesti, jimiž byl v Jeruzalémě vítán přicházející Kristus. „Kočičky“ se nazývají větvičky vrby jívy s částečně rozvinutými pupeny – květy. Světí se na Květnou neděli (poslední postní neděle). Posvěcené kočičky se zastrkují za domácí kříž ve světnici, nebo svaté obrázky nad stolem, na okraj pole, do sklepa. Někdy se polykaly (jedna až dvě) na ochranu před nemocemi. Staré se pálí následující rok o Popeleční středě. „Rozvité pupeny s plně rozkvetlými květy, na kterých jsou již patrné prašníky se žlutým pylem, bývají někdy označovány jako kocouři.“

Koledy: pronáší muži při koledování s pomlázkou. Nejznámější je: „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…” Samozřejmě je zajímavější, když slyšíte také nějakou jinou a nejlépe vtipnou. Pár koled na ukázku:

Hody, hody do provody,
dejte vejce malovaný!
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný,
v komoře v koutku,
na zeleném proutku.
***
Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl kopu vajíček.
Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
a já řekl ne, ne, ne.
 
Tam na břehu za potokem,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím, každým rokem
malovaná vajíčka.
***
Koleda, koleda proutek z vrby,
mlsný jazýček mě svrbí.
Koleda, koleda holoubek
dejte něco na zoubek
***
Bum bum bum,
dejte vejce
nebo rum!
(prý z Pardubicka)
***
Já jsem malý koledníček,
přišel jsem si pro trojníček,
trojníček mi dejte,
nic se mi nesmějte.
***
Dědečku koleda
Dědečku, dědečku, koleda,
dejte oříšek nebo dva.
Nedáte-li oříšek,
provrtáme kožíšek.
Dědečku, dědečku, koleda.

Křen symbolizuje hřebíky a utrpení Krista. O Velikonocích se pojídá především v Polsku, Rakousku a Slovinsku. Podle židovské tradice se o pesachu pojídala hořká bylina.

Kříž: je nejdůležitějším křesťanským symbolem, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním, což byl nejvíce krutý a ponižující trest.


Mazanec je symbolem slunce, zadělává se ze stejného těsta jako vánočka na Bílou neděli. Dříve byl slaný se sýrem, dnes je sladký, ale stále okrouhlý a nadále se na něm dělá znamení kříže. V některých částech naší země se tomu nesladkému říkalo baba, babůvka, plecovník, šoldr, svěceník.

Mléko s medem symbolizuje dvojjedinost Krista. „Mléko jako zaslíbená zem a med (včely) jsou symbolem slz Amon-Re, ze kterých se zrodili lidé.“ Moc tomu nerozumím, ale je dobré na spaní a proti kašli…

Pomlázka: má být vlastnoručně upletená až z dvaceti čtyř vrbových proutků. Bývá dlouhá od půl do dvou metrů a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Pomlázka má být symbolem zájmu mužů o ženy, nikoliv aktem bití. „Podle jednoho z výkladů je pomlázka symbolem oplodňovacího aktu. O tom svědčí i fakt, že ženy za pošlehání pomlázkou děkují vajíčky.“ „Nejstarší zmínka o pomlázce pochází ze 14. století z pamětí pražského kazatele Konráda Waldhausera.“

Svíce velikonoční (paškál) je chápána jako znamení života. Zapaluje se po celou velikonoční dobu až do letnic, které se slaví padesát dní po Velikonocích. Pohanskou obdobou je pálení čarodějnic či Beltain. Oheň symbolizuje očištění od zlého zimního období. Svíce bývá bílá, tato barva symbolizuje čistotu, naději a nový život.

Vejce: je symbolem nového života, protože obsahuje zárodek. V mnoha kulturách je symbolem plodnosti a vzkříšení. Ve starověkém Egyptě se vejce barvila na červeno, neboť červená je symbolem dělohy. Právě od červené barvy je odvozen výraz kraslice. Červená kraslice se dříve o Velikonocích dávala chlapci, na něhož si dívka tajně myslela. To asi pak už nebylo moc tajné, ne? Kraslicí se rozumí natvrdo uvařené nebo vyfouknuté vejce, které je ozdobené různými výtvarnými technikami: kresba voskem, batikování (v kávě, cibulových slupkách, přírodních či umělých barvivech, s obtisknutými bylinkami), leptání, polepování slámou či sítinou, vyškrabování (gravírování), drátování, prořezávání a vrtání, obháčkovávání či oplétání, polepování obtisky či samolepkami, ubrousky (découpage). Dříve se věřilo v magickou moc vajec a zdobila se různými magickými ornamenty. Užívá se jako odměna pro koledníky za vyšlehání pomlázkou, které má ženám přinášet omlazení. Vyfouknutá vejce (tzv. výdumky, pouchy) sloužila ke zdobení Morany (Smrtka, která se upaluje). 
Dříve se vejce uchovávala delší dobu tak, že se skořápky potřely lněným olejem, nebo se dávala do prachu či hrachu. Existují zvláštní vajíčka z polodrahokamů a ušlechtilých kovů zdobená zlatnickými technikami. Uvnitř je překvapení. Říká se jim Fabergého vejce, protože s nimi přišel na konci 19. století petrohradský klenotník Peter Carl Fabergé. Patří k nejobdivovanějším šperkům světa. 

Zajíček: oslavuje příchod jara. Pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre, z jejíhož jména je odvozen anglický název pro Velikonoce Easter. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka umrzlého ve vánici v zajíce, ten pak každé jaro jako výraz vděčnosti kladl vejce jako by byl pták.

Žádné komentáře: