Prolínání

Někdy je zajímavé, jak se různé věci sejdou… Třeba včerejší výuka. Brali jsme verbální a neverbální komunikaci. Moje milované téma! :-) A kromě toho, co jsme dělali vloni, jsme letos zařadili jeden test s ksichtíky. Když mi ho kolegyně ukázala, musela jsem se jenom usmát. Byl mi až příliš povědomý. Samozřejmě si nejsem tak docela jistá, jak bych v něm uspěla a nejradši bych si ho sama na sobě vyzkoušela, ale na to tak nějak nebyl čas. Potřebovala jsem rychle vstřebat, co o něm mám říct studentům. Jim to totiž jistě nepřijde tak samozřejmé jako mně. Kdyby koukali na Anatomii lži… Asi tak třetina mých studentů ji někdy viděla, ale to ještě neznamená, že znají P.E. Mou novou „celebritu“.

A tak jen znovu žasnu nad tím, že studuju štěstí a čtu si od Kleina Vzorec štěstí a hned na prvních stránkách mě seznámí s Paulem Eckmanem, kterého jsem ale už trochu znala z dřívějška. Pak začnu online koukat na seriál Anatomie lži, někde mezitím kolegyně pořídí tři nebo čtyři anglické knihy od tohoto autora, dám ho do soutěže na blog a pak ho zařadíme do výuky. Řekla bych, že je to náhoda, ale to bych na ni musela věřit.

Jinak výuka byla super až na čas. Trochu přetahuju a stejně nestíhám všechno, co máme probrat.