Jak pravil Tolstoj

V minulém článku jsem zmínila, že podle Tolstého je podmínkou štěstí neporušenost svazku člověka s přírodou. Dnes bych se chtěla zaměřit na první bod – to, že člověk potřebuje slunce a jeho záření. Jen tak rychle jsem pročesala internet, protože opravdu nemůžu číst knihy na všechna témata, která mě zajímají. A dozvěděla jsem se, že slunce nám přináší vitamín D, který je nepostradatelný při tvorbě kostí a zubů, protože podporuje vstřebávání vápníku a fosforu. Na pokrytí potřebné dávky stačí vystavit slunci obličej a paže třikrát týdně po dobu zhruba patnácti minut. Doporučená denní dávka vitamínu D by pro dospělého člověka měla obsahovat například 50 gramů makrely nebo sleďů, 100 gramů lososa nebo jedno vejce. Mezi další potraviny bohaté na vitamin D patří mléčné výrobky, cereálie nebo pomerančový džus. Protože se vitamin D ukládá v tukové tkáni a játrech, může dojít k předávkování, a tak by se doporučená denní dávka neměla překračovat.

Pokud vám vitamín D chybí, tělo si ho začne odebírat z kostí. Z toho mohou plynout srdeční choroby, mozkové mrtvice, vysoký krevní tlak, diabetes, osteoporóza a rakovina, zejména tlustého střeva, plic a prostaty. Nízká hladina vitaminu D může způsobovat i zánětlivá onemocnění střev (Crohnova choroba), ale pravděpodobně také přispívá k vyššímu výskytu chřipek a nastydnutí v zimních měsících. Ženy s deficitem vitaminu D v době porodu prý mají téměř čtyřikrát větší pravděpodobnost, že porodí císařským řezem, než ženy, které ho mají dostatek.

Tak a už konec strašení a zpátky k hlavnímu tématu. Našla jsem spoustu důsledků, které plynou z nedostatku slunečního záření. Dlouhodobý nedostatek slunce:

• zvyšuje stres a agresivitu,
• zvyšuje hladinu cholesterolu,
• zhoršuje schopnost soustředění (výzkum nevýzkum, mám jisté pochyby o tom, že by se mi lépe učilo, když venku svítí slunce!),
• zhoršuje zrakové funkce,
• zhoršuje průběh premenstruačního syndromu
• snižuje obranyschopnost,
• snižuje tvorbu vitamínu A a D,
• může vést ke vzniku zhoubných nádorů,
• může vést k poruchám plodnosti,
• urychluje stárnutí organismu.

Platí to samozřejmě i naopak – slunce nám zlepšuje náladu, ale i zdraví. „Opakované vystavování slunečnímu světlu vede ke snížení tepové frekvence, krevního tlaku, dechové frekvence, zvyšuje příliv energie, odolnost vůči stresu a schopnost krve vázat kyslík. Z toho vyplývá, že lidské tělo je skutečně živou fotobuňkou, která přijímá energii ze slunečního svitu.“ „Ještě před sto lety pracovalo 90 % lidí venku. Dnes žijeme a pracujeme převážně v uzavřených budovách a dostáváme sluneční světlo filtrované přes okenní tabule, čímž se z něj ztrácí mnoho životně důležitých složek. K umělému osvětlení jsou přitom využívány buď tepelné zdroje (tj. žárovky) nebo zářivky.“ Umělým osvětlením jsou přetěžovány zejména naše oči. Následkem častého ponocování může dojít k trvalému rozšíření zorniček, což později vede ke světloplachosti a případně i zelenému zákalu.