Jak jsem teď nemocná, jde to s mýma předsevzetíma pěkně z kopce. Zrovna jsem se tu podívala na to, že chci chodit spát před půlnocí. Včera jsem šla dneska ve dvě. Když vím, že ráno nemusím vstávat a nechodím poctivě každý den tak nějak aspoň trochu jak bych měla, ani se mi večer nechce jít spát. A ráno se pak divím, proč už je jedenáct a přitom se mi ještě nechce vstávat. A to jsem si plánovala, že budu dopoledne pracovat.
Mám udělat seminárku (nebo jak to nazvat) na time management. Oblast, kterou miluju, dlouhodobě se o ni zajímám a baví mě. V momentě, kdy se z toho stala práce, se u mě objevila prokrastinace přesně tak, jak ji popisují autoři knihy Odložím to na zítra. Už se mi do toho nechce. Stokrát raději bych se koukala na svůj milovaný seriál Susedia, Harryho Pottera, něco četla, kreslila a podobně. Večer jsem se dokonce chvíli učila maďarsky. Kupodivu jsem byla docela aktivní, i když se považuji spíše za skřivana, který je výkonný spíše ráno a dopoledne než za sovu.
Už je skoro polovina února a já ještě nemám předsevzetí pro tento měsíc ani naplánovaná.
Už je skoro polovina února a já ještě nemám předsevzetí pro tento měsíc ani naplánovaná.
Žádné komentáře:
Okomentovat