Výsledky anket ohledně tancování

Sezóna plesů se pomaličku chílí ke konci, proto jsem se rozhodla uzavřít ankety týkající se tohoto tématu. Mimo jiné tu už visely dlouhou dobu.

V průběhu času se zajímavě měnily výsledky. Z 23 hlasujících navštěvuje 7 lidí plesy, 5 diskotéky, 4 chodí na zábavy nebo nikam a 3 napsali, že chodí jinam, škoda, že neumím udělat možnost, kam by se dalo dopsat, kam chodíte.

Na otázku, zda tancujete rádi, napsalo 7 z vás, že ano, 6 zvolilo neutrální odpověď jak kdy a pouhý jeden človíček napsal, že ne. Prozradím vám, že jsem někde četla, že tanec je nejen velmi zdravý pro tělo jakožto pohyb, ale také pro duši. Člověk se při tancování většinou uvolní a chová se spontánně, proto vřele doporučuju v tancování pokračovat.

Když je někdo šmudla

Teda lidičky, dneska se mi zas něco povedlo. Včera jsem si stěžovala (vlastně to bylo dneska ráno), že nemám o čem psát. To byste neuhodli, co se mi stalo. :-) Si tak v klidu přijdu na přednášku, tam potkám kámoše a on říká, že uvnitř nikdo není. Divný, ale tak to se neřeší. Na přednášky moc lidí nechodí. Sice nás minule bylo dost, ale… pustila jsem to z hlavy. Chvilku tam tak sedíme a říkáme si, že je to docela divné.

A pak mi to dojde! On ani ta holka před námi tam minule nebyli. Neříkal náhodou učitel něco? Ne… co by měl říkat? Sakra! Jen to, že ta přednáška bude jednou za čtrnáct dní!

Ani nevím, jak mi to docvaklo, ale prostě najednou jsem si na to vzpomněla. Připadala jsem si jako opravdový blboun. Zvlášť když na tu přednášku ještě pozvu přítele s tím, že je úžasná. To je, ale musela by být. Ach jo, to se mi zas dneska daří. Snad vás to aspoň pobaví. :-) Já už si to taky tak neberu. Jen mi to připadá jako solidní trapas.

Kde to vázne???

Už jsem dlouho nenapsala žádný článek. To je prostý fakt a to, že bych s tím měla něco udělat mi došlo, až když se kámoška zeptala na internetovou adresu mého bločku a já málem nevěděla.

Už mi to s těma článkama zase pěkně skřípe, že? Je to tím, že mám skvělýho kluka (teď jsem pro něj tak trošku malovala obrázky, jsou tady, kdyby se vám nějakej líbil, můžete prosím hlasovat v anketě?) a nejradši trávím čas s ním. Pár hodin jsem ve škole. A jako každý jsem ráda s kamarády. Takže ačkoliv toho dělám relativně dost, nemám moc času psát. Hlavně nerada píšu o svém soukromí veřejně, a tak všechno, co prožívám, je přísně cenzurováno, než se to může objevit na bločku.

Včera jsem šla do čajky. Hrozně jsem se těšila. A dnešní pocit z večera je pořád ještě hodně skvělej. :-) Čaje mám ráda už dlouho, ale od léta mě zajímají ještě trochu víc. Původně jsem si chtěla dát lytchee, ale nakonec mě uchvátil Saleph a já neodolala své zvědavosti. Saleph není řazen mezi čaje, jde o hustý turecký mléčný nápoj se skořicí. Protože jsem si dala oříškovej, byla tam hromada různých druhů oříšků a rozinek a bylo to fakt super. Trochu mi to připomínalo slabej vanilkovej pudink a bylo to fakt mlsání. Už se těším, kam půjdem příště. Určitě si dám zase něco nového.

Jen tak 16 - Troška lyriky

Včera jsem napsala nový článeček. Ale pro změnu jsem ho umístila na svoje druhé stránky, protože není pro mě tak docela typický a navíc by se sem jaksi nehodil.

Kdybyste si ho náhodou chtěli přečíst, vpravo je na něj odkaz - Únorová nálada. Zrovna tak tam jsou i odkazy na mé další články.

Musím být perfektní!

Tak takhle se jmenuje jedna z manipulačních pověr, to je zvyk, znak charakteristického chování či reagování na určité situace, člověk ji má zakořeněnou už od dětství. Uznávám, že v téhle větě je spousta pravdy. Nikdy jsem si to příliš neuvědomovala, ale mám značné sklony k perfekcionismu. Když něco dělám, chci to dělat pořádně. Přesně jak nám to do hlavy vtloukají prarodiče, rodiče, učitelé a všichni kolem. Ale občas to člověk přehání a snaží se být víc než jen dobrý a dělat vše víc než jen pořádně, což ho někdy trochu brzdí a způsobuje, že je často sám se sebou nespokojený.

Člověk se snaží nejen perfektně vykonávat svou práci, ale také perfektně vypadat, perfektně se chovat, mít perfektní byt, v něm perfektní pořádek… Jaká síla nás neustále nutí být perfektní a dokonalí? Vždyť neustále slýcháme, že NIKDO není dokonalý. Tak proč se stále snažím dokonalosti co nejvíc přiblížit?