So 25. 11.
Výstava panenek Doll Prague: IV. mezinárodní výstava profesionálních uměleckých panenek, loutek a medvídků Teddy. Spolupořádala kamarádka Jana a bylo to fakt nádherné. Mám asi 300 fotek! Napíši o ní samostatný článek.Vyrazili jsme na adventní trhy do Straubingu (česky též Štrubina) a Regensburgu (česky též Řezno) v Německu. Napíšu o tom samostatný článek.
Út 12. 12.
Pletařské setkání s Ateliérem příze, tedy Janou Pětovou, v kavárně Pointa na Hradčanské v Praze bylo velice příjemné a s holkama jsem si to užila. Bývá nás vždy jen pár a to myslím přispívá k lepší možnosti popovídat si. A výjimečně jsem si domů neodnesla žádné nové klubko. Tedy od Jany. Kotrmelína mi přinesla Dundagy a Donegaly, které jsme spolu objednávaly. Krása pohledět a taky pomazlit.
Čt 14. 12.
Na pletařském setkání ve Vypáleném koťátku jsme si předávaly vlastnoručně upletené rukavičky. Mělo to nezapomenutelnou vánoční atmosféru a příjemně mě překvapilo, že byly všechny členky našeho klubíku spokojené. Možná s jednou drobnou výjimkou. Doufám, že i o tomto setkání napíšu samostatný článek s fotkama.
So 16. 12. a Ne 17. 12.
Za účelem pečení vánočního cukroví a rodinného setkání jsem vyrazila k rodičům. Ale nikdo nebyl doma. Na stole jsem našla jenom cedulku: vrátíme se večer. A tak jsem si vzala háčkování a pustila si pohádky. Když se říká, že všechno zlé je k něčemu dobré, bude na tom asi něco pravdy, protože za jiných okolností by mi naše kočka nejspíš na klín nevylezla. Tohle bylo vůbec poprvé, co to udělala. Sama a dobrovolně se přišla pochovat. Ona není zrovna moc mazlivá, tak mě to tak překvapilo, že jsem z toho, jak se říká, měla Vánoce.
Večer jsme upekly medvědí pracny a v neděli perníčky, vanilkové rohlíčky a linecké. Letos žádné pokusy. Škoda. Taky jsem si na to nějak nenašla čas.
Ale k těm pohádkám. Dívala jsem se na Černovlásku (**, stará a dost divně natočená, nejvíc mi vadila umělá voda v jezeře z látky, do které se zespoda foukalo), Dívku v modrém (černobílý, ale vážně dobrý film, ****), medvídka Paddingtona (***) a Strašidla od Trošky (***).
Večer konečně napadl sníh! Tři centimetry bílého prašanu a já se v nich brodím v botaskách. Je minus 0,1°C a vůbec mi není zima. Sním mi křupe pod nohama. V plastové krabičce mám trošku vánočního cukroví.
Uháčkovala jsem tři nebo čtyři sněhové vločky na náš pražský umělý stromeček.
Po 18. 12.
Bez zřejmého důvodu jsem byla už od rána taková nějaká smutná či skleslá. Asi nejpřesnější výraz je schlíplá. A pak se stavily dvě známé a donesly mi vánoční dárky a bylo to tak milé a příjemné a překvapivé, že jsem si nejdřív myslela, že se jedná o nějaký žert.
Út 19. 12.
Rychle jsme zajeli udělat nákup do Lídla, abychom získali plyšovou ovečku značky Niki. Nejvíc jsem sice chtěla vlka převlečeného za ovečku, nebo tu šedivou, ale evidentně se líbili všem, a tak už je neměli. Vzali jsme tedy černou, protože to je nejpraktičtější. A sleepyho z ní udělám sama. :-))
A pak už jsem šla do divadla Semafor. Nachází se na Dejvické ulici a já tam šla teprve podruhé. Minule jsem tu o tom ani nestihla naspat, to jsem byla na Osvobozeném semaforu s Marií, a tentokrát jsem šla sama na Tiše a ochotně. Pan Suchý byl velice vtipný a bavilo mě to víc než minule.
Hráli například Zakoupil jsem v Dejvicích sedm prken žehlicích... někde nazýváno Sedm dárků.
Zakoupil jsem v Dejvicích
sedm prken žehlicích
a tak sedm dárků mám
pro šest šarmantních dam
ty se budou divit
až jim zazpívám, že:
Zakoupil jsem v Dejvicích
sedm prken žehlicích
sedm prken žehlicích
a tak sedm dárků mám
pro šest šarmantních dam
a to sedmý si nechám sám
V češtině i v angličtině zazněla koleda Dobrý král Václav – Good King Wenceslas. Líbil se mi její text a na to, že je světoznámá, jsem přišla až tady, když jsem ji slyšela poprvé.
Na Štěpána dobrý král
Václav z okna hledí,
Václav z okna hledí,
všude kam se podívá,
závěje a ledy.
Svítil měsíc a byl mráz,
pálil jako divý,
a vtom spatří chudáka,
jak tam sbírá dříví.
„Hola, páže,“ pravil král,
„podívej se honem.
„podívej se honem.
Odkud je ten sedláček,
víš-li něco o něm?“
„Pane můj, ten sedláček
bydlí támhle kdesi
u studánky v chalupě
pod samými lesy.“
„Přines maso, přines chléb
a pár polen k tomu,
a pár polen k tomu,
zanesem to ještě dnes
sedláčkovi domů.“
A tak šli, král s pážetem,
a tak vyrazili,
i když venku vítr dul
a vyl ze vší síly.
„Pane můj, je hrozná tma
a je hrozná zima.
a je hrozná zima.
Sotva jdu, už nemůžu,
strach mě z toho jímá.“
„Vkládej nohy do mých stop
a pojď dál, můj hochu!
Za chvíli ti nebude
zima ani trochu.“
Vkládal nohy krok co krok
do stop po svém králi,
do stop po svém králi,
a kam vkročil svatý král,
tam i sněhy hřály.
Proto, věřte, křesťané,
boháči i páni,
ten, kdo cítí s chudými,
dojde požehnání.
Na vánočním večírku jsme měli koncert: Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby. A fotili jsme se v historických kostýmech a bylo to super.
Čt 21. 12.
Vyrazila jsem na výstavu Krištofa Kintery: Nervous Trees do Galerie Rudolfinum. A bylo to super. Ráda bych o tom napsala samostatný článek s fotkama.
Pá 22. 12.
V televizi jsem si pustila první letošní vánoční pohádku – Pravý rytíř. Na ČSFD má pouhých 37 %, ačkoliv jednu z hlavních rolí ztvárnil Lukáš Vaculík (můj oblíbenec). Já dávám ****, protože se to dá v klídku vidět i dvakrát. Je to trochu vtipné, viz hláška: „Moudrý a spravedlivý se bát nemusí.“
„A co my ostatní? Normální.“
Příběh vypráví o mladém rytíři, jehož chce ochraňovat tatínek, který mu zakazuje kreslení a další pro chlapa nevhodné činnosti jako hraní na loutnu. Tak hezky představuje stereotypy chlapa a také padne zmínka o tom, že rovnoprávné postavení žen a mužů je nesmysl, to že bychom přišli do záhuby. A zrovna tak mýt se každý den. V knihách se píší samé nesmysli, říká někdo, kdo neumí číst. V tomto směru spatřuji v pohádce i drobnou satiru. Vážně už jsme se od středověku o tolik posunuli, jak si myslíme?
Hlavním hrdinou je Vincent (Jan Komínek), jeho otec (Lukáš Vaculík), princezna (Lucie Černá) a černokněžník (Jaromír Hanzlík).
Co se týče pletení, věnovala jsem se šátku Piccadilly od Justyny Lorkowské, o němž jsem psala zde.
A k večeři (v 16 hodin) jsem měla v práci s klukama výbornou salámovou pizzu.
So 23. 12.
Pořád mám rýmu. Je to děsná otrava. :-( Hned první den tak porušuji předsevzetí být každý den alespoň hodinku venku, stačí na procházce, ale abych měla nějaký ten pohyb, nebo cvičit. Ráda bych totiž na Štědrý den zašla do kostela na půlnoční, kde se tradičně vídáme s jedním kamarádem. A pak na Štěpánskou zábavu, na niž už mám koupený lístek.
A tak jsem se dnes uvelebila v křesle, koukala na bednu (překlad: televizi, bedna už to totiž nějakou dobu není, když jsou ty ploché obrazovky) a háčkovala červené sněhové vločky (jo, je to trochu divné, jsem si toho vědoma) a pletla vzorek na ponožky. Jaké, to je zatím překvapení. Kdoví jak to dopadne. (Mimochodem lze psát kdo ví jak, kdoví jak i kdovíjak.)
Přitom jsem stihla zhlédnout:
- italsko-francouzský povídkový film Včera, dnes a zítra z roku 1963 (na ČSFD 82 %). V hlavní roli se předvádí Sophie Loren a Marcello Mastroianni. Bylo to celkem dobrý, dala bych asi ***, protože se jedná o film, který má ve své velmi vtipné stejnojmenné historce Felix Holzmann.
- českou černobílou komedii z roku 1961 v hlavní roli s Vladimírem Menšíkem Hledá se táta (na ČSFD 58 %). Bylo to fakt super, vřele doporučuji a dávám ***.
- Trable o Vánocích. Jedná se o americkou komedii, která není nijak zvlášť vtipná, ale aspoň to zase není typicky americky praštěné. Je z roku 2015 a na ČSFD má 56 %, za mě dávám **, protože to nebyl úplný brak, mělo to celkem pěkný konec, ale zpočátku byl fakt problém vyznat se ve všech těch postavách. Různý lidi mají svoje různé problémy, které řeší trochu podivně, relativně dost lžou a nakonec zjistíte, že jsou všichni jedna rodina, a i když se vzájemně nesnáší a štvou, mají se vlastně rádi a celé vám to vyprávěl pes.
- československou pohádku z roku 2015 Johančino tajemství. Já dávám ***, na ČSFD 43 %. Hlavní hrdinkou je, jak by se dalo očekávat, Johanka, které sudička Tea (Emília Vášáryová) měla dát do vínku štěstí a lásku, ale nějak to nestihla. Za trest musí Johanku doprovázet a svou chybu napravit. Samozřejmě sem tam něco svými kouzly pěkně zmatlá. Taková trochu nemastná neslaná pohádka, ale koukat se na ni dá a je příjemná. Ale obejdete se i bez ní.
Zdroje:
vlastní hlava a poznámky
http://www.vira.cz/Texty/Knihovna/Dobry-kral-Vaclav-Good-King-Wenceslas.html
Pokračování deníku:
Žádné komentáře:
Okomentovat