čtvrtek 14. ledna 2016

Festung Königstein 1

Předcházející díly mého miniseriálku o víkendu v Německu najdete pod názvy:
Co udělat s krásným sobotním dnem? Vysvitlo sluníčko, ale bylo chladno, i když nebyl sníh. Místo bloumání po městě a trzích, na které jsem se těšila a kvůli nimž do Německa jela, jsme vyrazili na Festung Königstein, ne že by na této fantasticky velké pevnosti bylo něco špatného, ale už jsem tu byla před dvěma roky (St 14. 8. 2013), když jsme byli na dovolené v Labských pískovcích, a vstupné 7 € mi připadalo hodně.


Pevnost Königstein
Ale ukázalo se, že to vlastně vůbec nebyl špatný nápad – taky tam byly trhy a ačkoliv jsme byli docela dost zmrzlí, bylo to nakonec fajn. A co si tak můžete koupit? Podobně jako u nás, hlavně žrádlo a chlast! :-) Takže vás obchodníci lákají na různé palačinky, trdelníky (pozor, výraz je obtížné nějak rozumně přeložit, takže na stánku je český nápis), svařáček a myslím, že i medovinku. Také jsme viděli perníčky, klobásy, štoly (něco jako naše vánočka) a nakonec jsme neodolali a koupili si jednu hořčici. Měli tam hořčice snad úplně se vším. Ochutnali jsme tu s mangem, wasabi křenem, vlašskými ořechy a už ani nevím, s čím vším možným. Bylo to trochu náročné, protože jsme ke stánku přišli dva a přítel dostal takový minioplatek, na který si mohl tu hořčici dát… jako správný Čech jich vyzkoušel hned několik, ne jako ostatní jen jednu, kterou si koupili a šli dál. Jenže já chtěla ochutnat taky, ale opravdu jsem si nebyla schopná vzpomenout, jak říct německy, že chci taky oplatek. Paní byla starší, takže ani přítel se svou angličtinou vůbec nepochodil. Nakonec jsem se domluvila nějak rukama a ochutnala ženskou erotickou hořčici a ta byla naprosto nejlepší. Podle složení to nejspíš dělá určitá kombinace koření, a jelikož jsme ji ještě nenačali, o účincích se můžeme zatím jenom dohadovat.
Zaparkovali jsme v parkovacím domě a vyrazili kus dál pěšky po asfaltu. Před vstupem je pořádná fronta, ale děti dováděj a my si povídáme. Před dvěma roky jsem byla z pevnosti s několika vstupními branami nadšená. Nad jedním z nich byla hlava medůzy. Nejen díky padacím mostům, ale postavení na stolové hoře, byla svého času pevnost nedobytná. 

 

 

















To by se mi teda vážně nechtělo dobývat...

 Na Königsteinu jsou na Čechy připravení – v češtině mají internetové stránky, informační letáky, orientační plánky a průvodce „Pevnost Königstein“. I pro krátkodobé výstavy jsou vždy nachystány desky s českým překladem německých textů. Nabízí se též audioguidy v českém jazyce a pro předem objednané skupiny je možné zajistit i průvodce v češtině.

Nově můžete na Königsteinu vidět výstavu připomínající krátký příběh kláštera „Chvály zázraků Panny Marie“. Klášter založil vévoda Jiří Vousatý – v roce 1516 přišlo na Königstein dvanáct mnichů řádu celestýnů z kláštera na Ojvíně (Oybin). O rok později začala reformace. Mniši klášter postupně opouštěli, až byl nakonec v roce 1524 zrušen.

Stejně jako před lety jsou i dnes nádherné výhledy z hradeb. Jenom se tu potlouká spousta turistů, jak kvůli trhům, tak proto, že ještě před pár dny jsme si o sluníčku mohli nechat leda tak zdát. Kromě jiného vidíme Pfaffenstein i Papststein, ale sebevědomě jsem schopná určit pouze Lilienstein, protože je nezaměnitelný.


Stolová hora Lilienstein (2015)
Pevnost Königstein se nachází ve výšce 247 metrů nad hladinou Labe a rozkládá se na ploše 9,5 ha (prý 9 Staromáků). Za hradbami se ukrývá více než 50 různých stavebních objektů: nejstarší dochovaná kasárna v Německu (1589/90), první posádkový kostel v Sasku (1676) a pro chlapy je asi nejzajímavější nejhlubší studna v Sasku, hluboká 152,5 metru, která vypadá jako domeček. To proto, aby nebylo hned poznat, kde je. Brumnenhaus, klenotnice, mě zaujme tím, že má některá okna domalovaná. Nacházely se tu soudky s tolary a vážily 200 kilogramů. Pokud byste si chtěli pevnost obejít podél hradeb, našlapete 1,7 kilometrů. A mimo jiné uvidíte (ve vánočním čase) i domek Weihnachtsmanna.
Uvnitř altánku (2015)
Altánek (2015)















Již zmiňovaný kostelík (2015)
Když už nám byla venku zima, zalezli jsme do některé z nejbližších budov a prohlédli jsme si ji. A pak šli do další. Podařenou rošťárnou byla váha, nad níž byla cedulka upozorňující, že svého času bylo zvykem zvážit se při příjezdu na hrad a následně při odjezdu vážit více, aby bylo vidět, že se člověk měl dobře. Jenže toho jsme si všimli až později, když jsme se divili, že máme nejméně o deset kilo navíc. ;-)

Zdroje:
fotky v článku buď moje z 2015 z Vánoc (označené rokem), nebo od IHI z 2013
http://turistika.ceskesvycarsko.cz/cs/cile/koenigstein-pevnost
http://www.drazdany.info/koenigstein/adventni-trh
http://www.drazdany.info/vanocni-lexikon/ochranovska-hvezda

Žádné komentáře: