úterý 30. července 2013

Jak se ochladit? (3/3)

Na Vitalia.cz nabádají:
  • Zajděte do kostela: Pokud máte pochůzky venku, jděte se na chvilku zchladit někam, kde je klimatizace, třeba do banky, na úřad, nebo do přirozeného chladu kostela. Právě toto místo vám mohu s chutí doporučit. Praktikovala jsem to už ve své Praze "čtyři" a pak i v Pardubicích a Kolíně. Nejen, že se ochladíte, můžete se na chvilku zastavit a zamyslet se. Třeba nad smyslem svého bytí, nebo spěchu.
  • Choďte po-ma-lu. Budete se méně potit a dáte svému srdci příležitost lépe zvládat zátěž.
  • Používejte vějíře nebo slamáky na hlavu coby módního doplňku. Kromě jiného je to letos hodně populární a navíc i praktické.
  • V horku často natékají nohy, dejte si je tedy na vyvýšené místo. Častěji se projděte nebo udělejte pár dřepů. Osprchujte je studenou vodou.

A ještě drobné doplnění z mých zkušeností:
  • Také jsem si oblíbila osvěžující pleťové vody, které nabízí například Oriflame. Ale spokojenější jsem s tou levandulovou od Salusu, kterou jsem si impulzivně koupila už v červnu.
  • Vyčešte si vlasy vzhůru. Bude vám menší teplo, když vám nebudou hřát krk.
Předešlé části seriálu:
Jak se ochladit? (1/3)
Jak se ochladit? (2/3)

Zdroje:
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/199877/pekelna-vyhen-ze-sahary-jak-se-ochladit-a-nespalit.html 
http://www.extra.cz/lizani-zapesti-a-dalsich-8-super-triku-jak-se-ochladit-v-parnem-lete 
http://www.novinky.cz/vase-zpravy/praha/2053-18836-jak-se-ochladit-a-pritom-nenachladit.html
http://www.living.cz/tipy-a-trendy/jak-se-ochladit-bez-klimatizace-a-nebo-take-trochu-jen-letniho-cteni.html
http://zpravy.idnes.cz/jak-se-chovat-ve-vedrech-0sz-/domaci.aspx?c=A130727_100252_domaci_hv 
http://www.vitalia.cz/clanky/petice-rad-jak-se-zchladit-v-horku/ 

pondělí 29. července 2013

Jak se ochladit? (2/3)

Na stránkách extra.cz radí trochu méně obvyklé věci:
  • Povlékněte si postel hedvábným či saténovým povlečením. Z jiného zdroje můžu doporučit na takovou postel neskákat, protože to klouže, a romantický večer by mohl skončit v nemocnici.
  • „Lízejte si zápěstí: Sami sobě nebo navzájem, jak chcete. Dělají to tak opice, aby cca na hodinu snížily teplotu těla. Pokud by vás zápěstí přestala bavit, funguje taky krk a kolena. Nenechte se vykolejit pohledy spolucestujících v tramvaji. Těžko říct, jestli je to myšleno vážně. ;-) Každopádně si můžete zápěstí jednou za čas navlhčit troškou vody.
  • Nenoste kovové ozdůbky, které vás hřejí.
  • Postavte větrák na zem a nasměrujte ho vzhůru, aby na vás hnal studený vzduch ze země. 
  • Krémy uchovávejte v ledničce, aby se nezkazily. Navíc vás příjemně osvěží.
  • Vytáhněte spotřebiče z elektriky: Vytváří teplo, i když je zrovna nepoužíváte.
Na Novinkách.cz zpovídali MUDr. Miroslavu Podzimkovou, hygieničku a epidemioložku z pražské Nemocnice Na Bulovce. Ta radí (co už nebylo výše):
  • Vyhýbat se teplu a přímému sluníčku.
  • Omezit fyzickou zátěž. Na Vitalia.cz radí omezit jakoukoliv namáhavou činnost. Pokud už ji udělat musíte, nechte ji na chladnější dny nebo na ráno. V práci si dělejte častěji přestávky. Projděte se.
  • Nosit pokrývku hlavy a ochranné brýle s UV filtrem.
  • Koupat se ve vlažné vodě.
V našich podmínkách mírného klimatického pásu klimatizaci do bytu vůbec nedoporučuje. Stačí prý větrák.

Karel Holý na Living.cz vyzdvihuje následující:
  • Postavit něco slunci do cesty: Zatáhnout okenice, rolety či závěsy. V případě nouze přetáhnout přes okno bílé prostěradlo nebo alobalovou fólii.
  • Větrat: Pouštění větráků a různých jiných ventilátorů v uzavřené místnosti je vlastně jen nesmyslné víření prachu. Udělejte průvan mezi obývanou místností a chodbou či jiným studeným prostorem.
  • Vyhnout se kávě a alkoholu, neboť dehydratují. (Mimochodem, správně je slovo dehydrovat i dehydratovat, ověřeno v Novém akademickém slovníku cizích slov od Academie.)
  • Ochlazovat „konce trupu, tj. hlavu, nohy, ruce. Blesk radí: Ochlazujte si nohy lavorem se studenou vodou a na zátylek si přikládejte namočený kapesníček. Tato dvě místa jsou údajně „ovladači teploty těla. Ukázalo se, že stříkání vody na ruce nebo jejich otření vodou, je jeden z nejlepších způsobů jak se ochladit v horké místnosti.
Předchozí díl seriálu ZDE.

Soutěž – 5. otázka

Jaké klasické literární dílo vám připomíná příběh, který se objevil na Novinkách. Šlo o to, že spolu manželé žili 61 let, a když Bea Greenová zemřela, zastavilo se o sedm hodin později jejímu muži srdce.

Pozn.: Nápověda opět ve čtvrtek. Snad nebude potřeba. ;-)

neděle 28. července 2013

Jak se ochladit? (1/3)

Horko útočí ze všech stran. Na sluníčku se vůbec nedá být a ve stínku to také není žádná sláva. V panelových domech nemůžeme spát... Někdy stačí zmáčknout čudlík a klimatizace udělá z vašeho soukromého pekla opět obyvatelný prostor. Ale co když takový luxus nemáte? Nebo potřebujete jít ven? Z různých stránek jsem pro vás sesbírala a vyzkoušela tipy, které by mohly fungovat. Pokud máte nějaké vaše vlastní vyzkoušené způsoby na zvládnutí horka, neváhejte mi je napsat. Postupně bych ze všeho vyzkoušeného ráda vytvořila soubor ke stažení, aby byl stále pěkně k dispozici.

Blesk.cz radí ochladit se tak, jak to dělají Beduíni:
  • Pijte vlažné nápoje. Já vám mohu doporučit Touarega (směs zeleného čaje gunpowderu a marocké máty nany). Můžete si ho i osladit, ale to bych vám neradila. Zkusit lze slaný čaj, neboť sůl zadržuje v těle vodu. Na ten teda chuť nemám. Ibiškový čaj - květ ibišku nechte vyluhovat přes noc. Je kyselý, takže osvěží. Ještě mám vyzkoušenou obyčejnou vodu z kohoutku s citronem. Na studené či ledové nápoje zapomeňte. Je to šok pro žaludek a navíc se to vaše tělo snaží odčinit tím, že vás zahřívá. Na Idnes doporučují dospělým vypít 2,5 až 3 litry vody. Při vysokých teplotách (stejně jako při nízkých, což dobře znají horolezci a polárníci) se po nějaké době ztrácí pocit žízně. Nejlepší je čistá voda, slabé čaje a denně jedna minerálka na doplnění potem ztracených minerálů. U těch ovšem střídejte značky a čtěte etiketu. V klimatizovaných místnostech je třeba pít více, protože dýcháte suchý vzduch. MUDr. Miroslava Podzimková doporučuje pít nechlazené nápoje, minerální vody s nižším obsahem sodíku a bylinné odvary. Karel Horký z Living.cz doplňuje Pít hořký, teplý čaj. Není třeba pít tekutiny, které udržují vodu v těle (viz výše slaný čaj), pokud máte dostatečný přísun tekutin. Každou hodinu byste měli vypít přibližně sklenku. Existují i opačné rady: Uvařte si čaj z kopřiv a popíjejte ho celý den. „Mnoho lidí trpí zadržováním tekutin v těle při extrémních teplotách. Kopřivy jsou bohaté na draslík, vápník a hořčík, podporují krevní oběh a odvádí nadbytečné tekutiny z těla.“ (Extra.cz) Vyhýbejte se vodě v plastu, zvláště pokud mohla být vystavena vyšším teplotám nebo slunci.
  • Jezte lehkou stravu. V létě je nejlepší nezatěžovat tělo čímkoliv, co se dlouho tráví, protože tím se tělo ohřívá. To si nechte na zimu. Teď se pusťte do rýže a zeleniny, příp. kuřecího. K ochlazení využívám též kozí mléko či jogurt a kefíry (i z kravského mléka). Příjemně osvěžují svou kyselostí. Na stránkách extra.cz radí: jezte kořeněná jídla. Pálivé koření vám pomůže, neboť podporuje pocení. A když se potíte, ochlazujete se. Podzimková doporučuje: Jíst potraviny s ochlazujícím účinkem (mléčné zakysané výrobky, studené polévky, zmrzlinu apod.). Ta zmrzlina se mi teda nelíbí. Vyhýbat se sladkým a syceným nápojům s ledem. Před spálením vás údajně ochrání následující potraviny: rajčata, mrkev, meruňky, mango, meloun, špenát, brokolice, jahody, citrusové plody, papriky, černý rybíz, olivový olej, avokádo, nesolené ořechy, ryby, vejce, paraořechy, kapusta, hrášek, cuketa, hořká čokoláda – denně 20 g kvalitní hořké čokolády a pokožka vydrží dvakrát vyšší dávku UV záření.
  • Zahalte se. Je vám teplo, ačkoliv máte pouze plavky? Pak se raději oblékněte do volných prodyšných tenkých bavlněných šatů, kalhot a triček. Na stránkách doporučují kašmír, hedvábí, bavlnu a len. Můžete si to vyzkoušet sami na sobě, protože vysvětlit to neumím. ;-) Na Vitalia navrhují pouze 100 % bavlnu, ačkoliv se mačká. Saje totiž pot a chladí. Vyzkoušet také můžete funkční oblečení z Moiry, Craftu a podobných druhů.
  • Buďte při zemi. U země se drží lehčí studený vzduch. Ale v kanceláři se mi bude vleže trochu hůř pracovat.
Pokračování ZDE.

sobota 27. července 2013

Dělá mi chutě...

Nedávno mi jedna známá vykládala o tom, že si s přítelem udělali motorkářský výlet po krásách naší vlasti. Mimo jiné navštívili zámek Hluboká a Červenou Lhotu, na něž na oba mám už delší dobu políčeno. Další stavbou, na kterou si dělám zálusk, je romantický hrad Bouzov.

Tak snad brzy. :-)

pátek 26. července 2013

Tenkrát na východě

Možná znáte film s tímto názvem, já už si na něj nevzpomínám, zato včerejší povídání s přáteli v takto nazvané pivnici byla zábava, než jsme se dostali k politice. Zašli jsme tam proto, že jsem venku viděla ceduli s výjimečně přitažlivou cenou zrovna u Březňáka, oblíbeného piva mého přítele. Lokál to byl takový všelijaký, ale sedělo se tam docela pěkně.

Setkala jsem se ovšem s nedůvěrou ohledně názvu, neboť o dvě ulice výše je takto pojmenovaná hospoda trochu jiného ražení. O její existenci vím, párkrát jsme tam byli na Rampušákovi, ale jak se jmenuje, si nepamtuji. Nikdy mi na tom příliš nezáleželo. Když pak jdeme kolem, musím se smát. Taky to má v názvu Tenkrát, jenže na západě. ;-)

Zdá se nám to podezřelé, a tak se pak dívám do počítače, jak to je. Hned se to vyjasní, obě to jsou provozovny společnosti Pivní kultura, s. r. o.

čtvrtek 25. července 2013

Soutěž - 4. otázka - nápověda


Nahoře fotky z města, v němž se nachází kostel číslo 1.
Dole - fotky z města, kde se nachází kostel číslo 2. .... Teď už je to fakt lehký. Jen ještě zjistit, co mají ty dva společného ;-)

 

pondělí 22. července 2013

Soutěž – 4. otázka

Co mají tyto dva kostely společného a v jakých městech se nacházejí? 

Prozradím, že pokud odhalíte jeden z nich, ten druhý pro vás bude snazší. Ve čtvrtek přijde opět fotografická nápověda!

1. obrázek


2. obrázek
2. obrázek - detail







P. S1.: Je to celkem lehké a může na to přijít každý (stejně jako u všech ostatních otázek!). Není nutno mě osobně znát. ;-)) 
P. S2.: Bodové skóre se nám trochu srovnalo. Tak hodně štěstí v této i dalších otázkách.

neděle 21. července 2013

Neobyčejná cesta domů

Hned při pondělku vám povím o svém malém ženském dobrodružství, které se přihodilo minulý čtvrtek. Rozhodla jsem se zajet na víkend za rodiči. Třeba podnikneme nějaký výlet, nebo navštívím někoho známého. Na vlak jsem vyrazila tak akorát, abych si stihla koupit lístek. V Brně je to teď trochu složitější, protože cosi opravují na hlavním nádraží, takže se musí jezdit na ta ostatní. Ale to pro mě nepředstavovalo žádný problém. Mou cestu domů to nijak neovlivnilo. Už cestou z tramvaje jsem okukovala lidi a přemýšlela, co je na nich zajímavého – krátké šaty, zvláštní vlasy, vysoké boty… a pak jsem zahlédla paní středního věku, která mě extrémně zaujala. O ostatní jsem ztratila zájem. Vlastně ani ta žena pro mě nebyla tak podstatná, dokonce jsem přehlédla fakt, že jde na vlak spolu s dcerou a vnučkou. To podstatné byl háčkovaný vak, který měla přehozený přes rameno. Byl vytvořen ze čtverců jakoby patchworkovým způsobem a moc se mi líbil. Černo-bílo-šedý a stříbrná k tomu. Elegance sama! Hodil by se snad i na společenský večírek.

Než jsem si koupila lístek, žena mi někam zmizela. Možná ani nejede stejným vlakem, napadlo mě. Ale třeba jo. Mám víc batohů, než je zdrávo, a rozhodně s nimi nehodlám prolézat celý vlak, abych pak zjistila, že v něm není. I když, kdyby tady někde byla… ;-)

Před posledním vagónem je poštovní vůz. Kam jít? Vlevo nebo vpravo. Sice jsou tam lákavě otevřené dveře, ale zadoufám, že nešla do posledního vagónu. Taky se mi tam nechce. Člověku připadá, že není tak bezpečný. Další je onen poštovní vůz, kde je málo míst k sezení, a u toho následujícího nejdou otevřít dveře. Času mám dost, a tak jdu dál. Nastoupím a minu pár poloprázdných kupéček. Nechce se mi s nikým mačkat! Když konečně najdu volná místa, jsou v protisměru. Já ale raději sedím po směru. Je mi příjemnější, když vidím, kam jedeme. Do dalšího kupé si už sednout musím, protože proti mně jdou ti, kdož nastoupili dalšími dveřmi a o moc víc místa už tam dál za nimi nebude. Navíc bychom se v té uličce museli vyhýbat.

Sotva nakouknu dovnitř, rozzářím se jak sluníčko. Zrovna tady sedí ta paní s háčkovaným vakem a dokonce tam má ještě dvě místa volná! A ve správném směru.;-)

Napůl nenápadně se pustím do studia a už si črtám, jak je udělaný. Škoda, že nejede sama. Hned bychom hodily řeč. Na vaku jsou dva druhy čtverců – s kruhy a ten babiččin. Jsou vždy háčkovány ve stejné barevné kombinaci. Dobrý nápad! Je to pěkné a elegantní.

Jejda, vystupují nějak brzy. Rychle najít foťák, všechno nechat ležet a hurá za nimi ke dveřím. „Prosím vás, mohla bych si vyfotit Vaši tašku? Mně se strašně moc líbí.“

Paní je trochu překvapená, není mě totiž moc dobře slyšet, protože vlak hlučí. Ale pak se usměje a tašku mi nastaví. Jen rychlá, poměrně nekvalitní fotka, ale pro představu a připomenutí to stačí. Přece jen mám něco nakresleno. V nejhorším případě bych to taky mohla zkusit z jiných čtverců, že? :-) Ale není třeba. Doma porovnám fotografii s návody v knížce – přesně sedí. Vršek potom několikrát obháčkuji řadou krátkých sloupků pro zpevnění.

Taky bych ji uvnitř mohla vylepšit podšívkou, aby nevypadávaly drobné cerepetičky jako řasenka, klíče a tužka, jo, na ty klíče by se možná hodilo poutko nebo vnitřní kapsička. Navíc se podšitá taška nebude vytahovat, což u háčkovaných výrobků hrozí. A navrchu by měl být určitě zip nebo knoflík proti kapsářům a rozsypání. A teď už jenom sehnat klubíčko a háček! :-)

pondělí 15. července 2013

Soutěž - 3. otázka

Potěšení za deset korun ;-)

V levných knihách jsem si koupila jedno DVD za směšných 10 kaček. Běžně to nedělám, protože si říkám, že to určitě nebude kvalitní a navíc nechci doma hromadit další věci. Ale za deset korun se tomu nedalo odolat, protože to byl jeden z těch nejlepších filmů, které mohu vidět stále znovu. Vaším úkolem je uhodnout, o jaký film šlo.

Jak už jsem řekla, je to jeden z mých oblíbených. Už je poněkud starší a existuje i stejnojmenná kniha. Je to tak trochu komedie. Název se skládá ze dvou slov rodu ženského. Na ČSFD má samé kladné recenze, ale necelých 80 %.

sobota 13. července 2013

Máte mě rádi, protože se na vás směju

Nejednou se podivuji tomu, jak na mě lidé reagují. Mám ráda lidi a ačkoliv jsem dřív byla plachá a nesmělá, dnes se nebojím oslovit někoho cizího a zeptat se téměř na cokoliv, co mě zajímá. Upřednostňuji komunikaci face to face, protože  je mi milejší a navíc jsem si všimla, že na mě spousta lidí reaguje velice kladně. Myslím, že kdybyste se zeptali docela cizích lidí, kteří se mnou chvilku mluvili, označí mě za milou a přátelskou. Asi mám nějaké charisma, o kterém nevím.

Tenhle článek začal vzpomínkou na Honzíka, malýho kluka, kterýho mám abnormálně ráda. Přitom mě běžně malý děti neberou. Žádné juchání a rozplývání se. S ním je to jiné! Pouhá vzpomínka mě přinutila se usmát. No jasně. On se na mě směje a já se pak směju na něj. Tím to je. Získal si mě úsměvem. Vykládám si to jako náklonnost, a tak ho mám taky ráda. (Někde jsem četla, že máte rádi lidi, kteří mají rádi vás.) Ale pravdou je, že jsem mu možná úplně fuk. Možná se směje jen tak. Jen proto, že je spokojený. Myslím, že to nevědomky dělám taky tak. Že k sobě přitahuju lidi, protože se na ně směju. Ačkoliv se dost často nesměju na ně ale jen tak, protože jsem spokojená. Každopádně doporučuju vyzkoušet. ;-)

pátek 12. července 2013

čtvrtek 11. července 2013

Hračkobraní 10.-14. července 2013

Jak mnozí z vás možná už ví, chystám se tento víkend na Hračkobraní v Kamenici nad Lipou, kterou jsem nedávno navštívila, ale ještě jsem vám o ní nestihla napsat. No jo, léto je více cestovatelské, než bych očekávala. 

Osmý ročník Festivalu hračky z přírodního materiálu se koná na zámku během větší části tohoto týdne. Festival nabízí prohlídku hraček, jejich výrobců či návrhářů a tvůrčí dílny, kde si můžete vyzkoušet výrobu těch jednodušších. A samozřejmě doprovodný program.

Cílem festivalu je propagace českých autorský hraček, což mě na tom láká asi ze všeho nejvíc. V letošním roce jsem byla nejméně v jednom muzeu hraček, takže se těším, co nového uvidím. Upřímně doufám, že se setkám především s hračkami ze dřeva, ale také z textilních materiálů, pro které mám slabost. Když si vzpomenu, jak jsem se jako malá pokoušela ušít si panenku z ponožek :-).

Jako správná pozvánka, musí i tento článek uvádět: co se kde bude dít a za kolik. Takže ceník můžete najít na stránkách ve zdrojích, zde snad jen poznámku, že jednodenní vstupné na místě pro dospělého je sto korun, což myslím není špatné. Záleží na tom, co za to dostanete, a to vám můžu říct teprve, až se odtamtud vrátím. ;-)

Zajímavostí je, že se na Hračkobraní můžete setkat s hračkami oceněnými jako "Správná hračka". Ty mají mít kromě bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti navíc estetické a výchovné kvality pro rozvoj dítěte. Jsem a ně upřímně zvědavá.

Zdroje: 
http://hrackobrani.cz/o-hrackobrani/

úterý 9. července 2013

Soutěž – 2. otázka

Čím je významný dnešní den z pohledu některého ze známých náboženství? Souvisí to s Měsícem a 7. srpnem 2013.

Tentokrát můžete odpovídat až do úterý 16. 7. :-) V pátek přidám nápovědu. Můžete si na ni počkat, ale riskujete, že nebudete mezi prvními pěti.

sobota 6. července 2013

Kolej nebo byt? Kde mi bude líp?

Mnohokrát rozebíraná otázka v různých médiích. Až si začínám říkat, že je fakt trapná. A stejně o ní nacházím nové a nové články. Nebudu tajit, že jsem fanda kolejí, a kdybych mohla, bydlela bych na nich celou vysokou školu. Podle mého názoru totiž hravě zastíní všechny výhody bydlení na privátě. Proto taky začnu tím druhým.

Jednotlivé priváty jsou značně odlišné snad všemi parametry, které u nich můžeme pozorovat. Cena se různí a netroufám si říci, kam až sahá, ale setkala jsem se i s privátem za dva tisíce, takže ceny mohou být i příjemně nízké. Často jsou podobné té, kterou zaplatíte na koleji. Výhodou může být umístění. Pokud budete chtít, je značně pravděpodobné, že se vám podaří sehnat bydlení třeba hned u školy, nebo někde v centru. Kolej si takto podle svých představ nepřestěhujete. Taky komfort je různý, majitel vám může dát k dispozici pračku, mikrovlnku, televizi, může vás nechat chodit na lodžii. Je celkem pravděpodobné, že kuchyň bude mít vybavenou lépe, než je ta na kolejích, i když je nutno přiznat, že kvalita ubytování tam také roste. Na druhou stranu se můžete setkat s tím, že vám bude svévolně navyšovat cenu, vypínat na noc ledničku, zakazovat vám návštěvy, nepodepíše s vámi žádnou smlouvu, znenadání vymění zámek nebo nastěhuje příbuzné místo vás…

Na kolejích jsem si oblíbila především jejich bezstarostnost. Jasně, nebydlíte, s kým chcete, a při vstupu se musíte prokazovat kartičkou. Na druhou stranu, když se jednou prokoušete byrokracií razítek a přidělování kolejí, neřešíte už vůbec nic, jen pravidelně posíláte platby. Neteče vám voda? Rozbilo se světlo? Ucpal se odpad? Ulomily se dveře, rozbila se lednice nebo cokoliv dalšího? Napíšete to do knihy a třeba už druhý den je všechno v pořádku. Žádné starosti. Na patře nebo aspoň v budově máte spolužáky, můžete se s nimi poradit, vyměnit věci… pokecat s učitelích nebo čemkoliv jiném ze školy. I v případě, že nejste ze stejné školy, máte podobné starosti. Máte pochopení pro to, že tento týden někdo uklízet nebude, protože má zkoušky. Všichni jste studenti, a tak trochu na stejné lodi. Můžete společně chodit pařit, nebo pořádat chodbovice, snáze se dozvíte o různých akcích… a když náhodou někam vyrazíte sami, v nočním rozjezdu bude určitě někdo vystupovat s vámi. Nepříjemnosti jsou s návštěvami – musí se zapisovat, schvalovat spolubydlícíma a za jejich přespání se musí platit. To bývá na privátech různé.

Na koleji je taky většinou málo místa a společná kuchyňka či záchod pro buňku se dvěma pokoji, nebo dokonce pro celou chodbu. Jednou jsem taky bydlela v pokoji, který měl v oknech mříže. Přesto jsou pro mě koleje stále zajímavější díky své jistotě a delegování starostí na jiné. A taky díky přátelům, které jsem si tam našla. Vydrželi mi déle, než ti z privátů. :-)

čtvrtek 4. července 2013

Miluju stěhování

Pá 28. června 2013
Ještě včera bych byla schopná o stěhování napsat spoustu všelijakých věcí, ale rozhodně bych vám nevěřila, že někdy řeknu, že ho miluju. To je samozřejmě značně nadsazené, ale mám z něj radost. Samozřejmě nezapomínám na všechny ty útrapy, jako třeba sbalení té hromady věcí, které je třeba udělat tak, abych se v nich vyznala i v příštích dnech. Ale protože všechno zlé je pro něco dobré, našla jsem i v tomhle určitý klad, například je člověk nucen přemýšlet nad tím, jestli skutečně chce vlastnit věci, které za celý rok nenosil, protože jsou příliš malé, velké, kousavé, mačkavé, teplé nebo studené, průhledné a já nevím, co dalšího.

Samotné sbalení však nebyl takový horor, horší bylo, když jsem se dozvěděla, že majitel nového bydlení zřejmě někde udělal drobnou chybu, nebo je příliš velkorysý a pokoj, který jsme měli mít pro sebe volný od začátku prázdnin, bude volný až od září, protože ti, co jej dosud obývají, se tam rozhodli ještě chvilku zůstat. Skepticky k tomu dodávám – kdoví jestli bude vůbec volný.

Takže budu o prázdninách bydlet se dvěma cizíma klukama. Asi není třeba dodávat, že mě to poněkud rozladilo. Moc nepomohlo ani ujišťování, že pojedou na prázdniny domů. Jednak to říká každý student a pak je zpátky coby dup… první tu byl už v úterý, tj. tři dny po mém nastěhování! 

A jednak to nic nemění na tom, že nebudu mít svou skříň, stolek ani postel, a to mám zrovna teď to nejhorší období, kdy bych už opravdu(!) měla dokončit svou závěrečnou práci a odevzdat ji. Protože nepomohlo brblání, nadávání, ani stěžování si, a stěhováním se narychlo zase jinam jsem to řešit nechtěla, rozhodla jsem se, že se s tím zkrátka smířím, stejně mi nakonec nic jiného nezbyde, tak proč to odkládat, když je to nevyhnutelné. Ukázalo se, že to jde docela dobře. Byt je to velký, a když mi jedna holčina z vedlejšího pokoje darovala jejich nepoužívanou skříň, stačilo udělat si trochu prostoru v ledničce, v kuchyni najít volná místa pro své věci a umýt zrcadlo v koupelně a vypadá to tu docela hezky.

Největší, nebo možná jedinou, výhodu spatřuji v tom, že stěhování mě nutí popřemýšlet nad věcmi, které mám. Jednak vždy vylovím – podobně jako o vánočním nebo jarním velkém úklidu – věci, o kterých jsem už vůbec netušila, že je mám, a jednak zjistím, že některé opravdu nepoužívám a pravděpodobně už ani používat nechci. 

Kromě revize věcí a případného relativně nebolestivého zbavení se některých má stěhování ještě tu výhodu, že je člověk donucen uspořádat si věci nově. Zamyslet se nad tím, kde bude efektivní mít koření a pánvičky. Jak by měl uspořádat oblečení ve skříni… a tohle mě na tom baví. Úprava prostor tak, aby odpovídaly mým potřebám. Vylepšování bydlení a dělání z domu domov!

Nedávno mi bylo řečeno, že mám útulnou kancelář. Že je vidět, že jsem se v ní zabydlela. Ano, mám ji uzpůsobenou k tomu, aby se mi v ní dobře pracovalo a abych tam chodila ráda. Ani jsem k tomu nepotřebovala moc věcí, jedinou novinkou byla nástěnka, která je momentálně vyzdobená pohledy z nejčastěji navštěvovaného místa… Prahy.

pondělí 1. července 2013

Soutěž - 1. otázka

Začneme pěkně zostra ;-), než se rozlenošíte na prázdninách. Znáte testy studijních předpokladů a doplňování číselných řad? Jako blogerka dávám přednost písmenkům, a tak mě zajímá, jak doplníte následující řady. A jaký je klíč k doplňování...

A       EF   HI   K...
   BCD   G     J       ...