sobota 20. dubna 2013

Nenávidím výmluvy

Moderní dobou jsme se nechali rozmazlit, a tak očekáváme, že všechno bude hned. Máme rychlá auta, rychlovarné konvice, mikrovlnné trouby, telefony, e-maily… Dokonce i balíky vám Česká pošta slibuje doručit do druhého dne. Považuji se za tolerantní a na takovéhle rychlosti rozhodně netrvám, pokud není slibovaná. Co asi můžu tak nutně potřebovat, aby to týden nepočkalo? Snad máme ještě dostatek rozumu na to, abychom si to stihli objednat včas, ne?

Když mi ale ženská po roce řekne, že na vytištění certifikátu potřebuje další měsíc a půl, nemůžu než zůstat stát a koukat. A to mi pak ještě známý řekne, že jsem podle něj byla dost drsná, když jsem jí doporučila nějaké informatiky, aby se do toho počítače mohla dostat, když s tím má údajně problémy. Její lehce ironickou poznámku: "Myslím, že to zvládnu sama," jsem nechala vyšumět, protože jinak bych po sheldonovsku musela odvětit, že s tím má evidentně už rok problém.

P. S.: A to neměla ani tu slušnost odpovědět na dva nebo tři maily. + Samozřejmě jde o tu stejnou pani, na kterou všichni před rokem a něco nadávali, že neustále rozesílá pozvánky na kurzu. Chápu, byla to její náplň práce, ale vydat k nim certifikáty snad taky.

1 komentář:

Veber řekl(a)...

Stalo se mi něco podobného. Byl nám po absolvování kurzu slibován bezvýznamný certifikát. To, že ještě měsíc po absolování nic nepřišlo (a původně jsme jej měli dostat na místě) mě rozčilovalo z principu, než z důvodu, že bych po něm opravdu toužila a potřebovala ho. Naštěstí vše vyřešily 2 emaily. Dokonce jsem měla pocit, že jsem jediná, komu to poslali, když se o to ostatní nezajímali...