úterý 10. ledna 2012

Darwinova cena

Nedávno jsem byla na návštěvě u kamarádů a oni mi připomněli Darwinovu cenu. Hned když jsem se vrátila domů, zasedla jsem k počítači a pustila se do vyhledávání. Sice fakt je, že s nimi se zasměju i nejhorších situacích, protože jsou zkrátka a dobře „šoumeni“, ale Darwinově ceně jsem se smála už kdysi dřív, byť musím uznat, že je to i dost morbidní.

Jak už víte, zajímám se o spoustu různých věcí. Jednou z nich jsou některé slavné (i méně slavné) osobnosti. Popravdě nemám zdání, proč mě někteří lidé ohromně zajímají a nejradši bych se toho o nich dozvěděla co nejvíc. Jednou z takových postav je Darwin. Nemohu vám říci, co mě na něm fascinuje, ale to nevadí, protože to stejně není účelem tohoto článku. Když jsem si o něm kdysi vyhledávala nějaké informace, našla jsem, že existuje tak zvaná Darwinova cena. Myslím, že to je spíš trochu urážka, neboť jde o cenu, která se udílí za kuriózně hloupý způsob, jakým se někomu podařilo opustit tento svět.

Když jsem si o tom ale před pár dny našla víc, zjistila jsem, že to není urážka. Darwinova cena je nehmotná a uděluje se na internetové stránce DarwinAwards.com. „Principem ceny je předpoklad, že lidská hloupost, která způsobí smrt svému nositeli, je dána geneticky a v duchu Darwinovy teorie přirozeného výběru se tak tento nebezpečný gen odstraňuje.“

Pokud toužíte po ochutnávce (zbytek si vyhledáte snadno sami), nabízím následující události. Jen připomenu, že jsem je neověřovala, takže nevím, jestli je to opravdu tak, jak se píše. Vybrala jsem takové, které mi připadaly vtipné i s přihlédnutím k tragičnosti. Troufám si tvrdit, že v některých případech je možná opravdu dobře, že se stalo to, co se stalo. (Mám na mysli především ty teroristy.) Na některých místech je také zajímavé přečíst si vysvětlení Darwinovy ceny: „Poněkud drsná cena je udělována na paměť Charlese Darwina. Tento vědec tvrdil, že lidstvo se vyvíjí díky tomu, že přežívají jen silnější jedinci. Darwinovu cenu dostávají ti slabí – tedy ti, kteří lidstvu prospěli tím, že se z něj vytřídili a dále se již nemnoží.“

A zde jsou ty slibované příklady:

1. V roce 2010 se vítězem stal čtyřicetiletý uživatel elektrického vozíčku. Ten se naštval na výtah, který mu ujel před nosem, a začal si vybíjet vztek na výtahových dveřích tak, že do nich opakovaně najížděl. Po třetím nájezdu ovšem dveře povolily a muž se i s vozíkem zřítil do výtahové šachty, kde přišel o život.

2. Vítěz roku 2006 se rozhodl rozebrat pancéřovou pěst skutečně odbornou a šetrnou metodou – jezdil po ní autem tam a zase zpět. Když tato metoda nevedla k cíli, odnesl chlapec pancéřovku do dílny a začal do ní bušit perlíkem. Druhý pokus se podařil a pancéřovku se skutečně podařilo rozmontovat na velmi malé díly. Stejně tak se pancéřovce podařilo rozmontovat onoho mladíka, dílnu, ve které byla demontáž prováděna a jako bonus ještě šest aut, zaparkovaných poblíž.

3. Jeden Newyorčan bažil na podzim roku 1988 po netradičním sexuálním zážitku. Vzal proto injekci s kokainem a vpíchl si ji do penisu, přímo do močové trubice. Noc byla ďábelská. I den potom. Stejně tak jako další tři dny. To už musel s nekonečnou erekcí kvůli bolestivému močení do nemocnice. Ošetřující lékaři v nemocnici mu po několika dnech kvůli gangréně museli amputovat nohy a devět prstů na rukou. Penis upadl sám. Nezemřel, ale stejně to už nerozchodí.

4. Poněkud nešťastně zvolil okamžik a místo činu čtyřicetiletý Američan, který potřeboval loupeží získat nějaké peníze. Nešel do banky, ale se svou brokovnicí se pokusil přepadnout obchod se zbraněmi. Loupil odpoledne, když byl obchod plný zákazníků – držitelů zbrojního pasu. Nevšiml si policejního auta stojícího před obchodem. Po vstupu do krámu si nevšiml ani policisty, který u pokladny pil kávu a klábosil s prodavačem. Lupič vystřelil do stropu a požádal o obsah pokladny. Prodavač, policista i někteří zákazníci střelbu opětovali.

5. Čtyřiadvacet mladíků se v září 1969 rozhodlo uspořádat bouřkovou oslavu na počest blížícího se hurikánu Camille. Oslavu zorganizovali přímo na pláži karibského moře. Smetla je třímetrová vlna. Přežili čtyři. Těla některých se nikdy nenašla. Další ležela několik kilometrů daleko.

6. Odesílatel bomby v poštovní zásilce ji dostal zpátky, protože se adresát přestěhoval. Bez váhání ji otevřel.

7. V roce 2009 byl hlavním rivalem belgických vítězů třicetiletý Shawn Motero, který na Floridě uvízl v dopravní zácpě a nutně potřeboval na toaletu. Vyběhl z auta a při hledání alespoň trochu chráněného místa přeskočil chvatně betonovou zátarasu. Neuvědomil si však, že je na mostě a skočil z dvacetimetrové výšky. Dole ho čekala smrt.

8. A nyní ti belgičtí vítězi z roku 2009: Cenu získal zlodějský pár z Belgie, který použil při loupeži tak velké množství výbušniny, že se mu do povětří podařilo vyhodit kromě bankomatu také celou budovu banky, v níž naštěstí nikdo nebyl. Jeden z lupičů zemřel přímo v troskách, druhý zraněním podlehl cestou do nemocnice.

9. Tři paka v Americe chytila na golfovém hřišti sysla, odnesla ho do malé dřevěné boudy, zavřela do bedýnky a nastříkala na něho tři spreje se zmrazovací látkou. Když sysel stále žil, přemýšlela, jak jinak ho sprovodit ze světa, k čemuž si zapálila cigaretu. Bouda plná výparů bouchla a přežil pouze sysel.

10. Šestadvacetiletý muž si v době bouřky pouštěl draka uvázaného na měděném drátě. Mladík z Belize zemřel poté, co mu jeho bleskem zasáhnutý drak vyslal osudný pozdrav. Pracoval jako elektrikář.

11. Obyvateli kansaského Olathe se rozbilo auto. Pokusy o opravu vlastními silami selhali, a tak se řidič rozhodl přivolat pomoc. Aby ho na rušné cestě něco nesrazilo, postavil se vedle – na koleje. Strojvůdce později vypověděl, že muž měl u jednoho ucha mobilní telefon a druhé si zacpával, aby ho nerušil hluk přijíždějícího vlaku.

12. Tři palestinští teroristé si na svůj plánovaný útok vybrali období, kdy se měnil čas ze zimního na letní. Na palestinském území však „sionistický“ čas neuznávají a bomby nastavili podle původního času. Teroristé si však na svých hodinkách nastavili izraelský čas. Bomby v autech fungovaly perfektně a vybuchly naráz – atentátnici je však ještě stále vezli k zamýšleným cílům.

13. V roku 1988 se jeden ukrajinský domácí palič otrávil svým vlastním výrobkem. Jeho sousedi velice smutnili, protože jeho domácí pálenka byla svojí kvalitou vyhlášená. Jeho smrt se rozhodli pořádně zapít. Na smuteční oslavě se podával jeho poslední výrobek. Výsledkem bylo deset mrtvých a 80 hospitalizovaných.

14. Tři Kambodžani se po celodenním popíjení rozhodli zahrát si ruskou ruletu. Vybrali si na to 25 let starou protitankovou minu. Každý z nich na ni postupně skákal, dokud nevybuchla. O život přišli, samozřejmě, všichni.

15. Vynalézavý muž z Brazílie se rozhodl, že si svoje auto si ochrání elektrickým plotem, neboť oblast byla známa častými krádežemi. Na svůj geniální ochranný systém však jaksi zapomněl a zabil ho elektrický šok, když si přišel pro auto.

16. Třicetiletý Joshua z Havaja se pod rouškou tmy vydal ukrást větev z chráněného stromu koa, jehož tvrdé dřevo se velmi cení. Joshua neřezal větev pod sebou, ale přímo nad sebou – větev mu rozbila hlavu a jeho tělo našli ochránci pořádku na druhý den stále na stromě, v sedmimetrové výšce.

17. Rybář v Kyjevě utrpěl úraz elektrickým proudem, když chytal ryby. 43letý muž zapojil kabely do elektrické sítě ve svém domě a volné konce ponořil do řeky. Elektrický šok zabil ryby, které potom vyplavaly mrtvé na hladinu. Muž šel posbírat svůj úlovek, ale neodstranil vodiče, které byly stále pod proudem. Při brodění řekou si přivodil stejnou smrt, jakou zahynuly ryby.

18. Vypočítaví lupiči z Česka se vydali do opuštěné kladenské továrny s cílem nasbírat co nejvíc kovu, který bude možné zpeněžit. A při krádeži brali všechno, co jim přišlo pod ruku. Jaksi si nevšimli, že rozebírají i nosnou konstrukci staré haly. Dva z nich to nepřežili.

19. Do toxikologického střediska volala žena, že přistihla dceru, jak jedla mravence. Ve středisku ji upokojili, že mravenci jí nemohou ublížit, takže s ní nemusí chodit do nemocnice. Dáma se uklidnila a před rozloučením zmínila, že dceři dala pro jistotu jed proti mravencům. „Volejte záchranku, okamžitě, volejte záchranku!“ zakřičel dispečer.

20. Devětatřicetiletý právník Garry demonstroval studentům práv pevnost okenních skel mrakodrapu, ve kterém sídlila jeho kancelář. Studenti se tak mohli přesvědčit, že skla příliš pevná asi nebudou, když je Garry dokázal ramenem prorazit, vyletět ven a pádem ze čtyřiadvacátého patra se zabít.

21. Nemocniční pacient s vážnou chorobou plic dlel v kyslíkovém stanu a těšil se, jak si zahřeší. V ponožce měl totiž ulité dvě cigarety a zapalovač. Když osaměl, mohl si konečně zapálit. Škoda, že mu nikdo neřekl, jak silná výbušnina kyslík je. Možná mohl ještě žít…

22. Jeden ze středoškolských studentů se při přípravě na Hallowen rozhodl vylepšit zapůjčený kostým hraběte Drákuly. Pod tričko si dal borovicovou kůru a svým kamarádům se chystal předvést realistickou scénku se sebeprobodnutím. Špatně si ale vypočítal poměr tloušťky kůry k délce čepele a probodl si srdce. Jeho poslední slova byla: „Udělal jsem to doopravdy.“

23. Sedmačtyřicetiletý Ken Charles Barger ze Severní Karolíny se v polospánku omylem zastřelil. Když mu v noci začal zvonit mobil, zašátral rukou pod postelí, nahmátl svůj revolver, dal si ho k uchu a stiskl spoušť.

24. Když byl Gerald zastaven policií pro poněkud výstřední jízdu, porušující pravidla silničního provozu, rozhodl se, že než riskovat vězení za porušení podmínky, bude lepší opustit kradený vůz, který řídil, a raději prchnout pěšky. To bylo první ze dvou po sobě jdoucích mentálních selhání. Co v té chvíli proběhlo Geraldovi hlavou, není známo, ale pravděpodobně to bylo něco jako: „Policajti jsou právě teď lehce podezřívaví a ostražití... co takhle hodit si s nimi divoký běh po polích a temných uličkách, aby byli taky uřícení, zpocení, uštvaní a nasraní?“ Během následné honičky se Gerald pokusil policisty odradit od pronásledování střelbou naslepo přes rameno ze své poloautomatické devítimilimetrové zbraně Ruger. To byla druhá ukázka potenciální duševní vady: „Policajti běží za mnou. Mají zbraně. Já mám zbraň. Oni mají oči v přední části hlavy, takže na mě můžou mířit. Já nemám oči zezadu hlavy, takže budu divoce pálit za sebe a uvidíme, co se stane.“ Naneštěstí Gerald zřejmě patřil do skupiny lidí, kteří nedovedou současně žvýkat žvýkačku a chodit. Během krkolomné palby přes rameno se mu totiž podařilo střelit sebe samého do hlavy, čímž celou honičku přivedl k náhlému konci. Padly celkem čtyři výstřely, ani jednou to nebyli policisté. Gerald byl převezen do místní nemocnice, kde následujícího dne svému zranění podlehl, a tím odstranil sadu svých genů, nedostatečných v úsudku i koordinaci, z lidského genofondu.

25. Jiné převyprávění téhož: Když Geralda stavěla coloradská policie za dopravní přestupek, rozhodl se, že než riskovat vězení, raději policistům uteče. Ano, uteče, nikoli ujede. Vyskočil z auta (mimochodem kradeného) a pustil se do svého smělého plánu: uštve policisty v divoké honičce. Po chvíli mu došlo, že policisté jsou ozbrojeni a nejspíš jej mají na mušce. Proto vytáhl pistoli a naslepo střílel přes rameno za sebe. Bohužel, Gerald je jedním z těch, kteří nedovedou dělat dvě věci najednou. Například utíkat a přitom jakžtakž mířit. V "divoké přestřelce" tedy padly pouze čtyři výstřely, všechny vypálil Gerald a ten čtvrtý směřoval přímo do jeho hlavy – nutno říci, že nechtíc! Honička se tak rázem změnila v efektní sebevraždu.

26. Hod manželkou v Buenos Aires. Únor 1998, Buenos Aires. Můžeme o tomto manželovi prohlásit, že zvítězil v hádce? Během temperamentní výměny názorů v dělnické čtvrti Boedo popadl pětadvacetiletý muž svoji dvacetiletou manželku a vyhodil ji z balkonu jejich bytu v osmém poschodí. K jeho údivu se žena zamotala do elektrických drátů pod balkonem. Okamžitě se vrhl z balkonu za ní. O důvodech, které ho k tomu vedly, můžeme pouze spekulovat. Nechal se unést vztekem a chtěl akci dotáhnout do konce, nebo ho přepadly výčitky svědomí a snažil se manželku zachránit? Nedosáhl ani jednoho. Dráty minul, zřítil se na zem a zabil se. Ženě se podařilo přelézt na nejbližší balkon a zachránila se.

27. Hvězdné války jsou fenomén, mají na celém světe spousty fanoušků, kteří se převlékají za různé postavy z této ságy a používají nejrůznější napodobeniny přileb, zbraní a dalších rekvizit z filmu. Dva mladíci se také rozhodli, že si zahrají na Luka Skywalkera a Darth Vadera. Vyrobili si krásné světelné meče a to prosím pěkně ze zářivkových trubic. Trubice otevřeli, nalili do nich benzín, zapálili – a následná exploze si určitě v ničem nezadala s těmi krásnými efektními výbuchy, které vyráběl Lucasův trikový tým. Jeden z chrabrých bojovníků na místě zemřel, druhý s několika zraněními přežil, aby mohl dalším generacím vyprávět, jak stupidně si někdy takřka dospělí chlapci mohou hrát.

28. Toho osudného dne se 55letý Chorvat Marko vydal do své dílny, aby si vyrobil náčiní k pořádnému vyčištění komína. Komín to byl vysoký a obyčejná kominická štětka neměla šanci ho vyčistit. Ale kdyby se na štětku přidělal řetěz a něčím se to celé zatížilo, to by mohlo fungovat. Jenže co použít jako závaží? Nakonec Marko našel dokonalý předmět, těžký ale malý. A dokonce kovový, takže nebude těžké přivařit ho k řetězu. A tak Marko nahodil svářečku a jal se přivařovat řetěz k onomu předmětu. Tušíte správně, byl to ruční granát, po okraj napěchovaný výbušninami. Jakmile se jeho obal zahřál, granát explodoval. Z Marka toho moc nezbylo, úlomky z granátu prolétly skrz zdi dílny a poškodily i opodál parkující Mercedes. Jediné, co zůstalo netknuté, byl Markův nevyčištěný komín.

29. Možná si z hodin zoologie pamatujete, že slon je poměrně velké zvíře. A také poměrně silné zvíře. Tak silné, že na svých klech unese celý strom. Možná si taky – nejen z hodin zoologie – pamatujete, že zvířata se nemají dráždit, protože se pak mohou chovat nepředloženě. No a dráždit slona, to už vůbec není dobrý nápad. Bohužel, právě takový se zrodil v hlavě Thajce Prawata, když na ulici uviděl stádo ochočených slonů. Podal jednomu z nich stvol cukrové třtiny. Sloni mají pořád hlad, tak co by si nevzali. Jenže Prawat na poslední chvíli ucukl a stvol schoval za zády. A pak znovu. A znovu. A znovu. A smál se, až se za břicho popadal. To bylo také naposledy, co se mohl popadat za břicho a také naposledy, co měl břicho vcelku. Slona to už tak nějak přestalo bavit, švihnul svými mohutnými kly a Prawata na ně nabodl. Thajec zemřel při převozu do nemocnice. Na zemi po něm zbyl stvol cukrové třtiny, na kterém si slon konečně mohl v klidu pochutnat.

30. Zimbabwan Christian měl kukuřičné políčko. Ale lezli mu tam sloni. A když se vám takový slon projde po kukuřičném políčku, hádejte, kolik kukuřice asi tak sklidíte? Takže Christian musel vymyslet něco, co by dostalo slony z jeho pozemku. Naštěstí nedaleko bylo jedno staré minové pole. To už tak u hranic Zimbabwe s Mozambikem bývá. Christian se rozhodl vykutat pár min a zakopat je u svého pozemku. To slony naučí! Vykopal pět min, které byly zpola odkryty po nedávných deštích, a nesl si je domů. Bohužel, když s takovou minou všelijak hýbáte a ještě na ní pár měsíců prší, není zrovna z nejstabilnějších. A v Christianových rukou nevybuchla jen jedna. Dobrá zpráva pro milovníky zvířat: při této příhodě nebyl zabit ani zraněn ani jeden slon. Pro milovníky Christiana ovšem dobrou zprávu nemám.

31. Osmadvacetiletého Itala Fabia přestal bavit život na pštrosí farmě, patřící jeho rodině, a našel si novou práci jako řidič kamiónu. Ale jeho zájmy směřovaly mnohem výše, než jen k chovu pštrosů či brázdění silnic. Když tak jednou večer popíjel s přáteli, zavedl konverzaci na své nové hobby – vybavení pro špióny. Vytáhl běžně vypadající pero a vysvětlil, že jde ve skutečnosti o maskovanou pistol s jedním nábojem. Aby dodal svým slovům důraz, namířil si pero na hlavu a stiskl knoflík. Více nábojů v té pistoli ani nebylo třeba, i ten jeden napáchal ve Fabiově hlavě slušnou neplechu.

32. Začalo to nenápadně. Brazilec Manoel měl na starost čištění cisteren, které převážely benzín. 35letý muž začal do cisterny napouštět vodu, což je standardní procedura, která zajistí, že se vrchním otvorem z cisterny vytlačí veškeré hořlavé výpary. Za hodinu se Manoel k cisterně vrátil a nakoukl otvorem dovnitř, jestli už je hladina dost vysoko. Jenže uvnitř cisterny je docela tma a Manoel nic neviděl. Asi už tušíte, jak si vzápětí poradil. Ano, máte pravdu, vsunul do cisterny ruku se zapalovačem a škrtnul. Těch pár vteřin, které mu zbývaly do konce života, si mohl připadat jako Ikaros – letěl vzduchem a křídla nikde. Dopadl poměrně ohořelý sto metrů od místa výbuchu.

33. Tento příběh je velmi stručný. Jeden chorvatský mladík si chtěl trochu oživit silvestrovské veselí a vyrobit si nějaké hezké rachejtle a petardy. Moc toho ale neoživil, ba naopak, spíš umrtvil. Co myslíte, jak asi dopadne situace, kdy se upne granát do svěráku a pak se ho někdo pokusí rozříznout motorovou pilou, aby se dostal k uvnitř umístěným výbušným látkám?

34. Daniel a jeho kamarád se na své farmě v Pennsylvánii rozhodli, že si trochu zastřílejí. Ale místo myší, lahví nebo ptáčků si vybrali trochu odlišné cíle – izolátory na sloupech vysokého napětí. Tyto keramické či plastové věcičky mají mimo jiné i jednu zásadní roli – drží drát na onom sloupu. Ovšem když jich oba pánové pár sestřelili, dráty spadly na zem a začaly jiskřit. Daniel je člověk velmi pohotový. Bylo mu jasné, že by takto mohl snadno vzniknout požár. A tak rychle k drátům doběhl a zvedl je. A to bylo to poslední, co ve svém životě udělal.

35. „Tento příběh sice není tuzemský, ale k bratrům Slovákům máme velmi blízko a tak si dnes povíme i jednu historku z Bratislavy. Dva bratři plánovali atentát na nejmenovaného slovenského politika. Za tímto účelem vyrobili balíček s bombou, který hodlali vpravit do blízkosti politika a pak jej na dálku odpálit speciálním ovladačem. Společně v autě dorazili na místo, vystoupili, jeden z nich opatrně nesl balíček s bombou, druhý šel vedle něj a uvědomil si, že nezamkl auto. Sáhl do kapsy, nahmatal ovladač zamykání auta a stiskl vypínač. Asi vám došlo, k jakému přehmatu v tomto případě došlo. Jeden z bratrů zemřel okamžitě, druhý ještě před smrtí stihl přišedším zdravotníkům sdělit, co že se mu to podařilo provést.“

36. O ruské ruletě snad ani nemá cenu se zmiňovat, některého z pitomců, kteří při ní zemřeli, zná snad každý z nás. Ovšem hrát ruskou ruletu s automatickou pistolí, kde šance přežít je nulová, to už je husarský kousek.

Zdroj: wikipedie; liptov.sme.sk; komik.cz; janvaclavik.cz; http://zabava.dama.cz/clanek.php?id=6865;

Žádné komentáře: