Blamboly

Snad žádný malý dítě neumí správně vyslovit nejčastější přílohu v našich krajích. Dneska, při jejím sbírání, mě o tom přesvědčila jedna malá holčička, která stejně jako já před lety byla unešená z toho, že se může vozit na vlečce.

Ačkoliv mi to přijde absurdní, při dnešním sbírání brambor jsem se báječně uvolnila. Panovala tam skvělá atmosféra a sbíralo nás opravdu hodně. Smích na tvářích nám způsobovali především dva ňafíci, kteří mermomocí toužili jet na vlečce také, ačkoliv je teta neustále volala. Jako správní poslušní psi seskočili při každém zavolání a vzápětí vyskočili nazpět.

Nechyběla ani výtečná svačina, kterou nás teta vždycky překvapí, tentokrát se na stole objevila "rybí pomazánka z králíka". Co to je? Chutná to jako rybí pomazánka, ale je to vyrobené podomácku a maso není z ryby nýbrž z králíka. Troufám si tvrdit, že rozdíl by nepoznal nikdo z vás. Maso je jemné a lahodné. Mňam, škoda že už jsem byla úplně plná.

S kámoškou v kině

V pátek jsem dostala neodolatelnou chuť zajít do kina. Mohlo za to malé zastavení u vývěsky s tím, co dávají. Už dříve jsem pošilhávala po filmu "Vdáš se a basta!", ale nevěděla jsem jestli bude dobrej a jestli na něj mám jít.

Tak jsem chvilku stála před tou tabulí a zaujal mě podnadpis: "A proč? Protože jsem řekla." Cestou domů jsem přemýšlela, jestli se mi chce nebo ne, ale doma už jsem popadla mobil a napsala kámošce, jestli nemá chuť zajít večer do kina. Ne, že bych nechtěla pozvat svého přítele, ale říkala jsem si, že jsem s ní už dlouho nikde nebyla a že ji zanedbávám a navíc jsem si na přítele vymyslela něco jiného;-).

Byla pro i když mi pak večer říkala, že na netu nečetla právě pochvalné recenze. To mě trošku vylekalo, přece jen už jsem se několikrát přesvědčila, že se můj názor shodoval s tím, co kámoš našel na netu.

No co, už jsme tady, tak to zkusíme. Vždyť jednu z nejlepších komedií jsem poznala omylem, protože si moje nejlepší kamarádka spletla týden a to na co mě pozvala bylo o týden dřív (mimochodem šlo o Blbce na krku a vřele doporučuji).

A tak jsme šly teda dovnitř. Abych řekla pravdu, tak to za to stálo a byla jsem zase jednou moc moc ráda, že mi můj vnitřní hlas říkal, že tam mám jít, protože jsem nebyla ochotná připustit, že něco s tak dobrým názvem bude kravina.

Byla jsem naprosto spokojená. Byla to super romantická komedie, kde se matka snaží dceři sehnat partnera.

A je po prázdninách

Tak dneska už jedu na privát s tím, že zítra budu muset do školy. Všechny studující asi moc nepřekvapí, že se mi tam ani za mák nechce. Zase brzy vstávat, dávat pozor, dělat si zápisky a mít míň volného času. Řekněte, kdo by se těšil???

Na druhou stranu si říkám, že to snad nebude tak zlé. Dozvím se něco nového a snad i zajímavého a za chvilku si zase zvyknu na nový režim. Ale teď se mi teda opravdu nechce.

Už se šíleně těším, až si na pokoj zařídíme internet. Neuvěřitelně mi to chybí. Mimo jiné i psaní na bloček, ale hlavně to vyhledávání informací, které člověk občas potřebuje.